Konec indické sondy MOM

Mars

Konec indické sondy MOM

NASA/ISRO/Robert Lea

Indická sonda Mars Orbiter Mission (MOM) také známá jako Mangalyaan před několika dny ztratila spojení a kontakt s komunikačními zařízeními a je poměrně jisté, ostatně Indická kosmincká agentura (ISRO) uvedla, že už se nebudou pokoušet o opětovné navázání kontaktu s touto sondou, a tak se jedná o konec celé sondy a celého programu. V dnešním článku se poohlédneme za celou misí a taktéž se podíváme na možné příčiny jejího konce.

Sonda MOM odstartovala po rekordních 15 měsících vývoje 5. listopadu 2013 na Indické raketě PSLV-XL. Po celkem sedmi manévrech, kdy sonda využila z hlediska paliva úspornou možnost, a to tak zvanou Hohmannovu přechodnou dráhu, byla sonda konečně na cestě k Marsu. Tam dorazila 24. září 2014 a Indie se tak stala čtvrtou zemí, která úspěšně uskutečnila meziplanetární misi a která se k Marsu dostala a zároveň první zemí, která k Marsu svou misi dopravila úspěšně hned na poprvé. Ovšem teď už se pojďme podívat na vědecký přínos mise a na přístroje, které sonda na palubě měla a pomocí kterých zkoumala Mars.

ISRO

I přes to, že mise byla především technologickým demonstrátorem, pomocí kterého získala Indická kosmická agentura (ISRO) cenné znalosti a zkušenosti, sonda nesla na svou cenu veliké množství vědeckých přístrojů. Celá mise stála 73 milionů amerických dolarů, což z ní dělá nejméně nákladnou misi k Marsu, samotná sonda pak stála pouhých 19 milionů. Sonda na její palubě nesla pět přístrojů, a to tepelný infračervený senzor, ultrafialový spektrometr či spektrometr ke studiu neutrálních částic, ovšem nechyběly ani přístroje jako barevná kamera či senzor určený k hledání molekul metanu. Celá mise měla vedle demonstračního účelu, který měl za úkol otestovat manévrování, navigační systémy či komunikaci, hned několik vědeckých cílů. Mezi vědecké cíle patřil průzkum povrchu, studie atmosféry, především oxidu uhličitého a metanu, kdy metan pomocí sondy nebyl detekován, a to kvůli konstrukční chybě, kterou inženýři učinili. Z hlediska atmosféry se výzkumu nevyhnulo ani studování deuteria a vodíku v horních vrstvách atmosféry či průzkum neutrálních částic v těch nejvzdálenějších vrstvách. Sonda se taktéž zaměřila na účinky slunečního větru, který může mít na Mars a jeho atmosféru kvůli absenci magnetického pole značný vliv.

ISRO

Nyní se konečně pojďme podívat na ukončení celé mise a možné příčiny ztráty komunikace s touto sondou. MOM nese 1,4 × 1,8 metrů veliké křídlo fotovoltaických panelů. A zde může být první problém. Tyto solární panely totiž napájejí lithium-iontovou baterii, která bez sluneční energie a nabíjení vydrží zhruba hodinu a čtyřicet minut. Sonda zaznamenala sérii událostí, během kterých se právě fotovoltaické panely dostaly mimo sluneční záření, a tak mohla být baterie v důsledku nich vybita za bezpečnou mez, což mohlo ovlivnit její schopnost dalšího dobíjení. Další možností je jednoduše vyčerpání paliva a taktéž se připouští, že pomocí autonomních procesů mohla být sonda v důsledku absence slunečního záření natočena fotovoltaickými panely přímo ke Slunci, a tak mohla být anténa nasměrována od Země, což by taktéž zapříčinilo ztrátu komunikace. Vědci ovšem avizovali, že už se o opětovné spojení pokoušet nebudou.

Zde je tedy konec tohoto v mnoha směrech úžasného a mnoha prvenství získávajícího technologického demonstrátoru. Sonda poskytla cenné znalosti inženýrům a vědcům z IRSO a zároveň nám ukázala, že je možné na Mars vynášet i tyto nízkonákladové mise. Po celých sedmi letech, co se sonda nachází na oběžné dráze Marsu, se tak můžeme rozloučit s jejím fungováním, ovšem její přínos tu s námi zůstane napořád.

Zdroje: space.com, wikipedia.org

Obrázky: https://www.flickr.com/photos/kevinmgill/15237158879/

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Mars_Orbiter_Mission_Spacecraft.jpg

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/16/Mars_Orbiter_Mission.jpg

Tags: ,

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. View more
Cookies settings
Accept
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie name Active

Kdo jsme

Naše webová adresa je: https://rudaplaneta.cz.

Média

Pokud na web nahráváte obrázky, měli byste se vyhnout nahrávání obrázků s vloženými údaji o poloze (EXIF GPS). Návštěvníci webu si mohou stáhnout a extrahovat jakákoli data o poloze z obrázků na webu.

Vložený obsah z jiných webových stránek

Články na tomto webu mohou obsahovat vložený obsah (např. videa, obrázky, články atd.). Vložený obsah z jiných webových stránek se chová úplně stejně, jako kdyby návštěvník navštívil jinou webovou stránku. Tyto webové stránky mohou shromažďovat údaje o vás, používat soubory cookie, vkládat další sledování třetích stran a monitorovat vaši interakci s tímto vloženým obsahem, včetně sledování vaší interakce s vloženým obsahem, pokud máte účet a jste na dané webové stránce přihlášeni.

Kam posíláme vaše údaje

Komentáře návštěvníků mohou být kontrolovány prostřednictvím služby automatické detekce spamu.
Save settings
Cookies settings